Michal Karban: Nikdy pořádně nevím, co mě na servisu druhý den čeká

Rozhovor s Michalem Karbanem, vedoucím servisu oprav po nehodách, bude přínosný pro všechny, kteří sedají alespoň občas za volant. Kromě popisu kouzel, které v servisu provádějí s nabouranými automobily, nám totiž Michal vysvětlí, co je třeba dělat, když už se nějaká nehoda stane. Čemu se vyhnout a na co naopak nezapomenout? A jaké může mít důsledky odsouvat řešení menších poškození?

Pane Karbane, působíte jako vedoucí servisu oprav po nehodách. Jaká byla vaše cesta k této práci?

Pro AUTOCENTRUM Jičín jsem začal pracovat v listopadu 2017, když koupilo bývalý salon Hyundai, kde jsem tehdy nově pracoval. Pamatuju si, že jeden z prvních úkolů, které jsem dostal, byla kontrola tlaku v pneumatikách. V dešti a blátě jsem tahal kompresor po ploše a dofukoval kola, aby bylo vše v pořádku pro blížící se audit. Po pár měsících přišel nový kolega Míra Fišera, který mě měl zaškolit a fungovat jako můj nadřízený. Naučil mě všechno, co je pro moji práci potřeba, a za to mu patří veliké díky. Uběhl rok, dva a práce pořád přibývalo. Postavila se vlastní lakovna, a jelikož se Míra Fišera tehdy chystal do důchodu, bylo potřeba, aby na provoz dohlížel někdo další. Vedení mě požádalo, abych se toho ujal, a já to rád přijal. 

Michal Karban, vedoucí servisu oprav po nehodách

Popíšete nám, jak probíhá váš běžný pracovní den?

Je to dost různorodé, a to mě na té práci baví. Nikdy pořádně nevím, co mě druhý den čeká. Někdy ráno vyřizuji e-maily, jindy musím hned na dílnu rozdělit práci a určit priority. To dělám vícekrát za den a zabírá to asi nejvíc času z pracovního dne. V průběhu celého dne pak řeším různé nenadálé situace, jako třeba když nepřijde díl, se kterým počítáme. V takové chvíli je potřeba hned reagovat a třeba i změnit plán na celý den. Také průběžně řeším, co a jakým způsobem budeme opravovat, kontroluji odvedenou práci, jednám se zákazníky či s pojišťovnou.

S jakým nejčastějším typem poškození vozidel se u vás setkáváte?

Řekl bych, že nejčastěji je to střet se zvěří nebo nějaké drobné parkovací škody. 

Jak dlouho taková obvyklá oprava trvá od chvíle, kdy se k vám auto dostane, až po návrat k majiteli?

To dost záleží na rozsahu poškození. Pokud na vozidle není nutný zásah klempíře, většinou se snažíme, aby auto bylo opraveno během týdne. Pokud je klempíř potřeba, protáhne se čas až na dvojnásobek. Pak tu jsou také velké opravy, kdy vozidlo přijede odtahovou službou, a ty se mohou táhnout i měsíc a více. 

Je běžné, že k vám přijde auto po vážné nehodě, které vyžaduje rozsáhlé opravy? Jak často se to stává?

Není to běžná záležitost, ale třeba jednou do měsíce se něco takového stane. 

Můžete nám přiblížit nějakou větší a komplexnější opravu, kterou jste v rámci servisu po nehodě provedli?

Nenapadá mě žádná konkrétní, ale nejkomplexnější bývají obvykle velké střety na přední část. Jakmile vylétnou airbagy, tak se mechanik na chvíli musí změnit v čalouníka, aby zvládl dostat interiér do původního stavu. Následuje oprava v motorovém prostoru a nakonec musí mechanik znovu sestavit a slícovat přední část s přesností klempíře. Po dokončení opravy je potřeba správně zkalibrovat všechny senzory a čidla. To je další disciplína, ve které musí mechanik vynikat. 

Setkáváte se s tím, že řidiči menší poškození na vozidle zanedbají? Jaké to pak může mít následky?

Dost často se to stává u aut na operativní leasing nebo u vozidel, které mají klienti třeba v dlouhodobém pronájmu. Je pak o dost složitější takovou situaci řešit. Lidé mnohdy ani nevědí, jak, kdy a kde k danému poškození přišli. To jsou ale základní informace, které každá pojišťovna při řešení pojistné události vyžaduje. Někdy zanedbané poškození dopadá i tak, že pojišťovna pojistnou událost odmítne zaplatit

Když se k vám dostane auto po nehodě, jaký je váš postup? Je něco, čím vždy začínáte?

Vždy se snažíme si vozidlo prohlédnout osobně. Lidi do telefonu často popisují menší ťukanec, a když pak auto vidíte, je to skoro totálka. Někteří zase poškození vozu zveličují a v reálu to vůbec není tak hrozné. Při prohlídce provedeme dokumentaci pro pojišťovnu a vyřídíme tu papírovou část pojistné události. Veškeré dokumenty se pak odešlou na pojišťovnu a čekáme na schválení opravy. Zároveň už během prohlídky klientovi dáme termín opravy.

Existuje nějaký skrytý „chyták”, na který je potřeba dát si pozor u každé opravy po nehodě? 

Je spousta věcí, na které je potřeba si dát pozor. Každá pojistná událost je jiná a u každé je potřeba pohlídat něco jiného. Někdy je to poškození, které nesouvisí s pojistnou událostí, jindy rozpočet opravy. A jsou i případy, kdy dvakrát překontrolujeme úplně všechno, už jen proto, že víme, která pojišťovna konkrétní pojistnou událost řeší.

Jaké jsou obvyklé kroky, které musí majitel vozidla podniknout v případě autonehody, než se dostane k vám do servisu? Poradil byste nejvhodnější postup, když už se člověku taková událost stane?

Hlavně je potřeba zachovat klid. Pokud se nikomu nic nestalo, je vyhráno. Všechno ostatní se vždy nějak vyřeší. Co se postupu týče, tak nikdy neuškodí pár fotek z místa nehody. Dále sepsat společný protokol o nehodě. Všem, kteří nehodu nezpůsobili, doporučuji nechat si na protokol potvrdit souhlas viníka se zaviněním nehody. Pokud protistrana nechce spolupracovat, zavolal bych policii. Rozhodně se nevyplácí přijímat jakékoliv finanční odškodnění přímo na místě nehody, škody jsou většinou daleko rozsáhlejší než nabízená částka. Důležité také je, aby vždy oba účastníci nehody pojistnou událost nahlásili na pojišťovně viníka. Viník oznamuje, že způsobil škodu, a poškozený oznamuje, že škodu bude uplatňovat.